Pro obyvatele paneláku nepředstavuje vlastní zahradní kompostér žádnou úsporu na poplatcích za smetí. No jako panelákovému zahrádkáři vám může kompostér přinést nejen dobrý pocit, ale především úsporu nákladů na provoz zahrady. A pak už se vyplatí kompostovat veškerý zahradní odpad a také zbytky nezpracované zeleniny či ovoce z domácnosti. A aby ani kompostér nepředstavoval vysoké náklady, využijte jednorázové palety, které se většinou ve firmách, které na nich dostávají zboží, likvidují. Do malé zahrady vám stačí čtyři, do větší šest kusů.

Dřevěné palety mají rozměry většinou 120 x 80 cm, ale podle potřeb firem mohou být i odlišné. Protože jsou jednorázové, šetří se i na jejich povrchové úpravě, nemají žádnou ochranu proti povětrnostním vlivům. Takže jsou pro použití v zahradě vlastně plně ekologické. Pravda, jejich životnost je omezená, ale tři nebo čtyři roky zcela stačí na dva či tři cykly kompostování a pak si opět seženete další jednorázové palety.

Ze čtyř nebo šesti palet na šířku postavte na vybraném místě v zahradě kvádr, nejdříve bez smontování, jen „na sucho“ jak se říká. Pokud chcete žížaly v příštím kompostu ochránit před krtky, je vhodné na spodek pod palety položit síť z takzvaného králičího pletiva. Koupíte ho na metry v zahrádkářských potřebách. Metrová šířka by vám měla stačit, pokud správně rozložíte palety vedle sebe.

Někomu stačí palety k sobě stáhnout smyčkou z vázacího drátu. Při čtyřpaletovém kompostéru je to vyhovující, při větším je lepší spojit palety k sobě ocelovými vruty do dřeva. Jako ideální se ukázal rozměr 6 × 200. Na jejich montáž potřebujete akumulátorovou utahovačku a vrták do dřeva průměru 6 mm. Při spojování dvou palet přes špalky musí být závit jen v druhém kusu dřeva, do prvního je třeba vyvrtat díru pro vrut. Je třeba spojit vruty všechny tři špalky nad sebou i v rozích a není od věci dát vruty z obou stran, konstrukce bude pevnější, když v ní přibude množství kompostu.

Některé palety mají desky dost nariedko, kompost by nám mohl později vypadávat ven. Proto je potřeba zahustit mezery kousky latí, hrubými větvemi a podobně. Opět použijte vázací drát nebo vruty.

Do hotového kompostéru dávejte zeleninovou nať, nahrabané listí, posečenou trávu, na malé kousky nastříhané větvičky z řezu stromů a vinné révy. Na podzim veškerou nať po sklizni. Z domu můžete také donést zbytky zeleniny, vaječné skořápky, ohryzky z jablek. Ne zbytky kupovaného exotického chemicky ošetřovaného ovoce. Ideální je jednotlivé druhy materiálu střídat, převrstvit.

Za několik měsíců bakterie a žížaly přemění zelený odpad na úrodný humus. Tento substrát po několikaměsíčním vyzrání pak použijte na výsadbu balkónové zeleniny nebo květin, při sázení ovocných keřů. Přihnojíte ním ovocné stromy nebo keře, rozhodíte ho na zeleninové záhony. Nemusíte kupovat umělé ani přírodní granulované hnojiva. Ušetříte peníze, čas, zlepšíte svou úrodu. Nemusíte odpad v zahradě pálit a riskovat pokutu nebo jej vyhazovat za plot. Proměníte zbytky rostlin opět na výživné látky pro pěstované rostliny.