Na mnoho chovatelů psů ve městech mají jejich sousedé těžké srdce. Nejen, že jejich čtyřnozí mazlíčci pobíhají po ulicích a parcích bez náhubků a často bez vodítek, a venčení jsou spíše pejskaři, než psi, ale často se nelze vyhnout výkalům na chodnících a v trávě i přes jasně definované povinnosti v zákoně. A týká se to nejen sídlišť, ale i čtvrtí rodinných domů. Věděli jste ale, že mnohem větší problémy skrývá chov jiného domácího mazlíčka? Zejména pro sousedy.

Každý pes musí být mimo jiné přihlášen na majitele v místě bydliště, platí se za něj daně, musí být očipován, aby se dalo při různých událostech, jako útěk, zatoulaní, zabití zjistit, komu pes patří. A povinná jsou i očkování proti vzteklině. Aby pes nenakazil po kontaktu s divokou zvěří nebo toulavými psy nejen majitele a jeho rodinu, ale ani náhodné kolemjdoucí při případném pokousání či prostém olízání ruky. A v neposlední řadě, pokud majitel psa venčí na veřejných prostranstvích, je povinen sbírat po svém mazlíčkovi výkaly.

Samozřejmě, že pes žije jen v bytě svého majitele, případně v rodinném domě a na dvoře či na zahradě. Tedy v prostorách, za které jeho majitel také platí daně. Kdyby pes běhal bez kontroly po cizím dvoře, strhla by se nejen vlna nevole, ale případ by mohl mít dohru i na policii. Nemluvě o náhradách případné škody nejen na majetku, ale také na zdraví lidí či jiných zvířat.

Sousede, uteklo mi k vám kotě

Epizoda může vyvolat na tvářích zúčastněných úsměv, soused kotě u sebe na dvoře pohledá a přes plot podá majiteli.

A co byste řekli na toto:

Sousede, uprchla mi k vám krajta

Také byste se při pomyšlení na čtyřmetrového hada-škrtiče usmívali a šli ho bezstarostně hledat po zahradě?

V čem je rozdíl?

V ničem. Obojí jsou domácí mazlíčci jejich chovatelů, mají k nim velmi blízký vztah, starají se o ně a krmí je, berou je často do rukou. A přece většina z nás v případě kočky má tendenci být blahosklonná, v případě hada cítíme odpor a strach. Proč?

Jedná se o naše sympatie. Malé hravé kotě je sympatické, had škrtič odporný. Ale oba jsou lovci. Kočka loví myši (které nám škodí) a ptáčky (které v zimě přikrmujeme), had si uloví klidně i tu kočku. Opět v tom není žádný rozdíl, kromě rozdílu v našich osobních sympatiích. Jak vážnou nemocí vás nakazí had?

Kočky roznášejí toxoplazmózu

Kočky mohou být zdrojem také vztekliny, jsou-li v kontaktu s jiným nakaženým zvířetem, ať už v ulici nebo v přírodě. A řekněme si pravdu, která kočka, která není chována jen v bytě, ale na volno, u rodinného domu, si ze dvora neodběhne každou noc na toulku, ať už za pářením nebo za lovem. Prostě tak, protože to má v genech, má velké teritorium a toulavé tlapky. Přestože proti vzteklině by měly být kočky očkovány.

Ale hranice pozemků ani ploty jim nedělají problém, nic pro ně neznamenají. Pro člověka znamenají hranice užívání i hranice placení daní. A pro psy je plot znamením, že za něj nesmí chodit. Který neuposlechne, dostane řetěz, voliéru nebo elektronický obojek. Zůstane doma, ať už se feny v okolí hárají nebo ne. Majitelé, kteří za své čipované psy platí daně, jednoduše investují nemalé tisíce korur do prostředků, aby psa udrželi doma, aby nezpůsobil nikomu škodu či sobě neublížil. Aby neběhal sousedům po jejich pozemcích.

Co z toho dělají chovatelé koček? Těch koček, které trusem roznášejí toxoplazmózu. Tím trusem, který zahrabávají do kyprých záhonů zeleniny nebo květin. Těch záhonů a dětských pískovišť, kde zárodky této zákeřné nemoci přežijí až rok. Ženy, které přišly o dítě, by uměly mluvit…

Chovatelé koček na ponosy sousedů budou tvrdit, že se s tím nic dělat nedá, neboť kočka je už jednou taková. Pokud platí zákon pro chovatele psa, hada, krávy nebo andulky, že nesmí obtěžovat souseda, tak tentýž zákon musí platit i pro chovatele kočky. Nikdo mu nebrání chovat své oblíbené zvíře v libovolném počtu, ale ať zajistí, tak jako jiní chovatelé, aby udržel svá zvířata na svém pozemku a nezneužíval pro svou zálibu pozemky sousedů.

Kočky by měly být povinně čipovány

Pokud nechcete na svém pozemku cizí kočky, většinou to nedokážete zajistit, protože nezodpovědní chovatelé koček na vás kašlou. Vy kočku usmrtit nemůžete (nebo zákon a náhrada škody) a dokázat, čí kočka to byla je těžké. Ale taková kočka v pasti, s čipem za uchem, to by už byla jiná matematika!

Přitom chovatelé koček mají stejné možnosti, aby zabránili kočkám užívat cizí pozemky, za které chovatel neplatí daně a na jejichž škodu na květinách, zelenině a v konečném důsledku i zdraví majitelů, nehradí. Těmi možnostmi jsou voliéra, plot proti úniku koček či elektronické obojky.

Jenže chovatelé koček v rodinných domech jsou pohodlní. Do technických prostředků investovat nechtějí, oni se v podstatě ani o svá zvířata starat nechtějí. Jednou či dvakrát denně jim dají nažrat a potom celý den ani nevědí, kde je mají. Čest výjimkám.

Dovedete si představit, že by se takto chovali chovatelé ovcí? Nebo psů?