Potřebují psi silvestrovská sluchátka?
Konec starého roku a začátek nového si mnozí neumí představit bez ohňostroje a petard. I když se již upustilo od praxe minulých let dělat velké městské oslavy s ohňostrojem, pořád se najdou jedinci, kteří se takto předvádějí. A někteří už „trénují“ několik dnů před Silvestrem. Co na to naši domácí miláčkové, psi?
Pejskové citlivě vnímají své okolí a mají velmi dobrý sluch. Vždyť si to můžete i sami vyzkoušet. Povel pro svého psa nemusíte křičet, stačí ho zašeptat. Takže silné rány jsou pro psa ještě silnější, než je vnímáme my. A proto mnoho chovatelů bytových mazlíčků hledá před Silvestrem různé možnosti, jak svého psa před bujarými oslavami ochránit. Ať už jsou to uklidňující léky anebo i sluchátka pro psi, aby výbuchy neslyšeli.
Zvuk je vlnění vzduchu. Toto vlnění se jen v uchu promění na signál, mozkem vnímaný jako zvuk. Takže když si ucpete uši, i tak vaše tělo vnímá toto nízkofrekvenční vlnění. Zacpané uši vás před ním neuchrání. A ani vašeho psa. Když bouchne petarda, pes se rozštěká. Většinou.
Napadlo vás někdy, proč psi myslivců bez problémů snášejí střelbu z pušky ve své bezprostřední blízkosti? Jsou to snad speciální plemena, která mají oslabený sluch? Jediný rozdíl mezi vaším ustrašeným pejskem a mysliveckým smělým psem je ve vašem přístupu k pejskovi. Vy jste ho naučili, že se má střelby a dělobuchů bát. Tím, jak jste se chovali, když poprvé zazněl výbuch.
Pes pozorně vnímá chování a pocity svého majitele a reaguje podobně. Jestli na ránu petardy zareagujete stylem „Chudáček můj malý, neboj se“ a třesete se jako osika, co můžete od svého psa očekávat za reakci? Jestli však ani brvou nehnete a ve vašem vnitru rezonuje pohrdavý přístup, pes to vnímá stejně a tak bude pohrdat tou ranou a jejím původcem. Že tomu nerozumíte? To je ale váš problém.
Myslivci od malička trénují své psi na střelbu. Samozřejmě, že nemíří puškou směrem k psovi, aby rázová vlna hned psa zasáhla. Chce to systematický přístup. Nejdřív z větší dálky, potom z blízka. Princip je v tom, že musí střelbu považovat za něco samozřejmé, co je součástí života, ale jemu to neubližuje. A když pán nedělá paniku, nemá důvod ji dělat ani pes.
Není to tak, že by pes výbuchy a střelbu nevnímal. Vnímá je velmi dobře, ale ví, že je to normální, proto si to nevšímá. Pes se lekne jen toho, co nezná a toho, z čeho má strach i jeho pán.
Takže namísto zavírání psů do sklepů nebo koupelen přivykejte svého psa nezvyklým zvukům. Začít můžete ranou lopatou do betonu, pozorujte spolu letní bouřku a pokojný vy sám upokojujte svého psa. Když uvidí, že se do bouřky díváte a nepanikaříte, nebude ani on. A pak lépe zvládne i silvestrovské petardy, když se nebudete k němu chovat, jako k chudáčkovi, ale jako ke smělému pejskovi.
Zanechat odpověď