Máte na stěnách v paneláku obrazy starých mistrů? Objevte ve Šternberském paláci jejich skutečnou krásu

Tají se vám dech před originály obrazů starých mistrů? Opusťte čtyři zdi vašeho panelákového bytu a vydejte se do Šternberského paláce, kde můžete obdivovat nádheru Růžencové slavnosti, proslulého díla německého malíře Albrechta Dürera. Poslechněte si nejenom příběh historie paláce, ale i jeho nejslavnějšího obrazu…

Autor stavby je záhadou

Dnešní podoba Šternberského paláce na pražském Hradčanském náměstí vzniká od roku 1698. Krátce předtím, přesněji roku 1690, se majitelem původního renesančního paláce, který vystřídal několik majitelů, a to rod Lobkoviců, Fürstenberků a Schwarzenberků, stává hrabě Václav Vojtěch ze Šternberka. Přikoupí i sousední Sasko-lauenburský palác a na jejich místě začíná budovat nové sídlo ve vrcholně barokním stylu. K ukončení výstavby dojde roku 1707. Kdo je autorem honosné stavby, bohužel dodnes není jasné. Jako nejpravděpodobnějšího tvůrce historikové umění označují stavitele Giovanniho Battistu Alliprandiho, ovšem padla i další jména, například Jan B. Mathey, který stavěl šternberský zámek v Troji. O vnitřní výzdobu se postaral štukatér Giuseppe Donato Frisoni, malby jsou dílem Michaela Václava Halwaxe, Matěje Nettela, Jana Rudolfa Bysse a Jana Václava Kratochvíla.

Kolekce uměleckých děl se rozrůstá

Po celé další století si palác drží jako svůj majetek rod Šternberků. V roce 1811 ovšem Leopold Šternberk budovu prodává Společnosti vlasteneckých přátel umění. Ta vzniká roku 1796 a v jejím čele stojí hrabě František Šternberk. Ze zápůjček členů společnosti pocházející především z řad vlastenecké šlechty se vytváří soubor o téměř 600 obrazech. Aby bylo možno vystavovat díla v co nejdůstojnějších podmínkách, pouští se roku 1835 společnost do dostavby jižního křídla paláce. Autorem tohoto projektu je stavitel Jan Novotný. Budování nového křídla pokračuje až do roku 1842. O dva roky později sbírka dosáhne dalšího rozšíření o 300 obrazů, daru Josefa Hosera, osobního lékaře arcivévody Karla. Svými dvaceti obrazy přispívá i hrabě Bedřich Sylva Taroucca a mnozí další.
Po založení Československa se v paláci usidluje Československá armáda. Nachází se zde vojenská škola, v době Protektorátu Čechy a Morava zde sídlí vládní vojsko, po roce 1945 Hradní stráž. Konečně v roce 1947 se palác stává majetkem Národní galerie.

Růžencovou slavnost nesli přes Alpy

V současnosti ve Šternberském paláci nachází stálá expozice Evropské umění od antiky do závěru baroka. První část zachycuje antické památky z období starého Řecka a Říma, za nimi následuje kolekce italského umění ze 14. – 16. století. Druhé patro paláce rozšíří návštěvníkovi obzory o tvorbu španělských, italských, francouzských a nizozemských mistrů od 16. do 18. století. Najdete zde i taková jména jako Tintoretto, Tiepolo, El Greco, Rubens, van Dyck nebo Goya. Přízemní sály paláce představují německé a rakouské umění ze 16. –18. století. Vystaven je zde i jeden z vůbec největších klenotů evropského malířství, a sice Růžencová slavnost od Albrechta Dürera. Dílo vytvořil Dürer pro kostel německých obchodníků usídlených v Benátkách. Dozvěděl se o něm ale císař Rudolf II. a projevil zájem získat ho do svých pražských sbírek. Obraz nechal přenést v doprovodu přes Alpy. Nejspíš díky svému poškození uniká dílo v polovině 17. století pozornosti švédských vojsk při jejich dobývání Prahy. Následně je v 18. století vydraženo v nechvalně proslulé josefínské dražbě a přes několik majitelů se nakonec ve 30. letech 20. století dostává do státních sbírek. Obrazů s pohnutým příběhem ovšem najdete ve Šternberském paláci mnohem více.


Jak bude reklama vypadat?
-
Trvalá reklama zde jen za 240 Kč?
Zobrazit formulář pro nákup


Označení:  

Napište svůj komentář

Můžete použíty tyto HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <s> <strike> <strong>