Chystáte se rekonstruovat koupelnu nebo dokonce budovat novou? Než se pustíte do přemýšlení, zda si pořídit vanu nebo sprchový kout a jaké vybrat obklady, měli byste znát odpověď na zásadní otázku, a sice zda bude koupelna samostatná a WC také, nebo zda obě místnosti propojíte v jednu.

Argumenty pro spojení

Obě řešení mají svoje pro a proti. U malých panelákových bytů hovoří pro spojení například skutečnost, že nám ubudou jedny dveře v předsíni. Místo na stěně, které tímto způsobem získáme, můžeme použít na jiné účely, třeba pro připevnění věšáku na kabáty, přitlučení velkého zrcadla nebo umístění skřínky na boty.
Propojením obou místností zároveň v panelákových minibytech navíc získáme iluzi trochu větší a prostornější koupelny.
Umístění toalety v koupelně také můžete ocenit, budete-li mít například střevní potíže a budete potřebovat po použití WC dokonalou očistu. Nebudete v tom případě muset přebíhat z jedné místnosti do druhé.
Měli byste si ale také uvědomit, že koupelna spojená s WC v jednom barevném provedení sice vypadá v katalogu nádherně, ale skutečnost už taková být vůbec nemusí.

Argumenty proti spojení

Naopak proti WC jako součásti koupelny hovoří určitá ztráta soukromí, což může být problémem u větších rodin, a to hlavně v ranních a večerních hodinách, kdy koupelny patří mezi velice vytížené místnosti. Nic moc nevyřeší ani částečné oddělení toalety příčkou. Takže pokud máte na toaletě rádi klid a obvykle si zde čtete a nechcete být rušeni, zvolte raději oddělené místnosti.
Také je třeba mít na zřeteli, že i ta sebelépe udržovaná toaleta prostě občas trochu páchne, ať se nám to líbí nebo nikoli. Záleží potom jenom na nás, zda nám nebude vadit zápach po návštěvě velké toalety našeho rodinného příslušníka, když my se zrovna sprchujeme.
A v neposlední řadě, každým spláchnutím toalety se do ovzduší dostávají kapénky z WC, které jsou plné bakterií. Protože jsou mikroskopické, dostanou se všude, i na naše hygienické potřeby, včetně třeba hřebenu, ručníku či kartáčku na zuby, což jistě není zrovna příjemná představa.

Vyhláška upravuje počet toalet

Ať už jsme se rozhodli pro spojení toalety s koupelnou nebo nikoli, měli bychom mít na paměti, že toto sloučení omezuje jedna ze stavebních vyhlášek. Přesněji vyhláška 137/1998 Sb. O obecných technických požadavcích na výstavbu §22 bod 6, který říká, že „u každého bytu musí být alespoň jeden záchod a jedna koupelna. Záchod nesmí být přístupný přímo z pobytové místnosti, nebo obytné místnosti, jde-li o jediný záchod v bytě. Tvoří-li byt nejvýše dvě obytné místnosti, mohou být záchod a koupelny v jedné místnosti“. Tedy srozumitelněji shrnuto, společnou koupelnu a WC můžeme mít u bytu, který má maximálně dvě místnosti, tedy v bytech 1+0, 1+kk nebo 2+kk. Máme-li ovšem větší byt, musíme mít kromě sloučené koupelny a WC ještě jednu další samostatnou toaletu.
Určitým řešením, i když technicky náročnějším, může být oddělení WC pomocí posuvné stěny.