Pamětníci vzpomínají, jak se před Štědrým dnem stály fronty na kapry, mandarinky a banány. A podle posledních zpráv se situace může zopakovat i v prostředí „volného trhu“, kdy počet banánů na jednoho obyvatele neurčuje již bývalá Státní plánovací komise. Co se stalo? Selhal volný trh?

Dostatek banánů a mandarinek kdykoliv a v jakémkoliv množství u nás byl jakoby symbolem vítězství demokracie nad nesvobodou. Zajímavé vědět, jak málo stačí lidem. V práci je ždímou povinnými přesčasy zdarma, namísto marodky na vyléčení nemoci si lidé berou dovolenou a půjčku od nebankovky považují za svůj příjem. Ale hlavně, že jsou banány v obchodech.

Zdá se ale, že alespoň v tomto směru se situace dostává do normálu. Jako vždy, když to lidstvo začne přehánět, zasáhne Příroda a Země se vrací do normálu. Banány a banánové plantáže postihla nemoc a škůdci. Zatímco asijské producenty banánů trápí houba, která zapříčiňuje zahnívání banánů (a kdoví, co to pak udělá s lidmi, kteří ty banány jedí), tak středoamerické producenty zase trápí parazit, který se zavrtává do ještě nezralého ovoce.

V každém případě tyto zkázou ohrožují velkopěstování banánů na vývoz a jejich mohutné ošetřování velkým množstvím chemie. Je to daň za monokulturní chování lidí. Pokud se na území vyskytuje několik druhům rostlin a stromů, které století koexistovali a pak do toho zasáhne nenasytný člověk, nemůže to dopadnout jinak, než pohromou a následnou nezbytnou likvidací takových porostů.

Je nedostatek banánů problém?

Podle všeho hrozí výrazný propad produkce banánů a jejich následný nedostatek zejména na evropském trhu. Banány nejsou nezbytnou složkou naší stravy, jsou určeny (přirozeně dozrálé) pro konzumaci zvířat a lidí, narozených ve stejném prostředí, kde banány rostou. Pro středoevropana jsou jen pochoutkou. A proto není důvod k jejich konzumaci v enormním množství. Dokonce snížení produkce a konzumace banánů může mít pro nás blahodárné účinky.

Ovoce

Tím, že sníme méně banánů, sníme méně chemie, používané na jejich pěstování a konzervaci. Tím, že se bude výrazně méně banánů vozit z Asie a Střední Ameriky do Evropy, výrazně se sníží spotřeba nafty pro pohon lodí, dopravujících toto v podstatě zbytečné ovoce k nám. Současně se sníží množství kamionů na silnicích, které přestanou rozvážet toto exotické ovoce po zemi a kromě snížení počtu vozidel na silnicích se sníží i spotřeba nafty a produkce exhalací. To znamená snížení hluku, ozdravení ovzduší, ve kterém žijeme.

Návrat ke kořenům

Pro naše občany není nutné dovážet ovoce, jako zdroj vlákniny, vitamínů a ovocných cukrů, přes půl zeměkoule z východu nebo západu. Na našem území se odedávna urodí značné množství různorodého ovoce. Namátkou jmenuji jablka, hrušky, švestky, broskve, meruňky, třešně a višně. Už se vám sbíhají sliny? Toto všechno tady máme takříkajíc pod nosem, bez velké námahy, bez plýtvání chemií a bez pálení hektolitrů nafty.

Exotické ovoce téměř vytlačilo to naše z domácího trhu. Kromě toho, že je určeno pro nás a při jeho konzumaci nemáme žádné zdravotní potíže a známe dokonce několik způsobů jeho konzervace a zkapalňování, tak jeho produkce a následný prodej v obchodních řetězcích přinášejí pracovní místa našim občanům! Nepodporujeme nějaké cizince pod palmami, dáváme práci našim lidem, kteří si za vydělané peníze zase mohou koupit náš produkt. Kruh se uzavírá, naše životní úroveň roste.

A tak nenažranost lidí, velkopěstování zbytečného produktu a vydělávání pár jednotlivců na úkor většiny opět vyřešila Příroda. Nevím jak vy, ale já nebudu riskovat žádnou houbu ani parazita v banánu, který utrhly ještě zelený a „dozrál“ v ochranné atmosféře při přepravě přes půl světa. Raději si dám naše, domácí jablíčko. Dokud je čerstvé ze sklepa, později pak sušené. A na svátky tekuté. A na pultu obchodu se podívám, zda je z domácí produkce nebo také dovezeno. V druhém případě se vrátím raději s prázdným košíkem. Jsem totiž patriot.