V našem prostředí bývá tradiční součástí Vánoc stromek, přesněji jehličnan. Staromilci dávají přednost skutečnému, živému a velkému stromu, téměř po strop místnosti, který provoní celý byt. Moderně založeni lidé upřednostní stromek umělý, který po svátcích počká v krabici do dalšího použití, Třetí variantou je koupit si malý jehličnan v květináči a po svátcích ho využít v zahradě.

V minulosti bylo běžné, že Vánoční stromek, ať už běžný smrk nebo méně rozšířená borovice, po Vánocích dále posloužil. Z vrcholce se po odstranění jehličí vyrobila vařečka do kuchyně, ze silnějších větviček míchadlo na barvy pro natírání zdí. Zbytek dřeva posloužilo jako palivo. V dnešních časech ústředního topení si to mladí neumí představit a tak hledají ekologickou možnost likvidace použitého Vánočního stromečku. Přitom jedna existuje, máte-li zahradu. Použít jehličnan na mulčování.

Mezi těmito extrémy – nové po použití vyhodit a staré používat až do rozpadnutí – existuje ještě jedna možnost, která vám může dělat radost celé roky.

Koupit si malý Vánoční stromek v květináči a po svátcích ho zasadit v zahradě. Chce to jen jedno. Po koupení ho nechat na balkónu, pár dní před Vánoci ho aklimatizovat, po svátcích zpětným postupem vrátit do chladu a nezapomenout mezitím zalévat. A na jaře může jít stromek do půdy, aby vám dělal radost po zbytek života.

Po pár letech takovýchto skutečné ekologických Vánoc můžete mít v zahradě svůj vlastní jehličnatý les.

Radost vám může zkazit jediná věc. Po několika živých malých Vánočních stromcích koupíte jeden, po kterého vybrání z květináče zjistíte, že sice byl živý, ale při „sběru“ je mechanicky vyoraly ze země tak, že jim podřezali kořeny a v podstatě jsou jen zapíchnuté do tvrdé hmoty. A za pár týdnů kompletně uschne.

V takovém případě vám opravdu nezůstává jiné, jen ho využít na tu vařečku a zbytek do kamen.