V posledních letech se v našem hlavním městě Praze objevuje nový trend v podobě hřišť pro seniory. Ano, slyšíte dobře. I senioři si mohou hrát na hřišti. Někomu to možná může připadat trochu absurdní, ale jenom o to si na tuto trochu netradiční představu zvyknout. Hřiště pro seniory ovšem neznamená velké klouzačky nebo prolézačky či houpačky. Jedná se o různé cvičební posilovací stoje, které pomáhají zlepšit kondici seniorů. Takové hřiště může být i u panelového domu.

Počáteční stud brzy překonali

Úkolem cvičebních strojů je nejenom posilovat svalstvo a klouby, ale také zlepšovat motorické schopnosti, které senioři s léty ztrácejí. Jedno z prvních takových hřišť se objevilo na petřínském sídlišti. V tomto případě šlo o dobrou trefu, protože bylo postaveno nedaleko obchodního střediska, na okolních lavičkách senioři často sedávali. První dojmy ze hřiště ale byly rozpačité. Proč? Na otázku je logická odpověď. Senioři neměli důvěru, měli strach z neznámého, styděli se a především netušili jako vlastně správně na strojích cvičit. Teprve když se zde začalo pořádat cvičení pod vedením profesionálních cvičitelů, kteří sami předvedli, co se na strojích má a dá dělat, najednou se senioři rozhýbali a zájem o pravidelné protažení těla rostl.

Návštěvu můžeme doporučit

Řada ze seniorů začala chodit na venkovní tělocvik pravidelně, přestala se bát a aktivně sportuje. Je radost vidět, že se jim daří, zvládají stále nové a nové cviky. Hýbou se a tráví svůj čas aktivním způsobem. Je samozřejmé, že i minimální cvičení se aktivně projevuje na zlepšení zdravotního stavu. Jednoznačně proto lze návštěvu takového hřiště seniorům doporučit. Pokud se ale stydí, nejsou si jistí, neví jak cvičit, je nejlepší, když si zjistí, zdali na hřišti probíhají pravidelné hodiny s cvičiteli, kteří by je naučili správným pohybům a připojit se k nim. Důležité je se před cvičením dostatečně rozehřát, rozpohybovat se. Se ztuhlými svaly nepřipravenými na cvičení by mohlo dojít k nějakému zranění. Hřišť je už po Praze více, kromě Petřin třeba i v Podolí nebo na Červeném vrchu.

Hodinu si mohou dopřát i každý den

Nemusí se senioři bát na hřiště vyrazit? Ti aktivnější a zdatnější určitě ne. Kdo má závažnější zdravotní problémy jako například kardiovaskulární choroby, cukrovku, měl by se ale o náročnějších fyzických aktivitách poradit se svým lékařem. Sám lékař také může mít informace o možnostech pohybových aktivit seniorů a nějaké vhodné doporučit. Přínosné je, že na některých přístrojích mohou cvičit třeba i lidé na vozíku. Existují i přístroje pro méně mobilní seniory, zkrátka každý si zde může najít vhodný cvik pro sebe. Právě role instruktora znalého seniorských omezení je důležitá, aby seniorům pomohl vybrat vhodné cviky, které jim pomohou. Pak už záleží na každém ze seniorů jak dlouho a na jakých prvcích bude chtít cvičit. Hřiště jsou veřejně přístupná, nic se za ně neplatí, takže pokud senior chce a má čas, může si hodinu cvičení dopřát třeba každý den.

Projekt, který má budoucnost

Hřiště proto rozhodně mají před sebou budoucnost. Svědčí o tom i zkušenosti ze zahraničí, například z USA nebo ze severských skandinávských zemí, kde se podobným projektům také věnují. Sice nikdo nemůže očekávat, že budou tato hřiště využívána masově, ale i tak mají svůj velký smysl. Mohou pomoci ve stáří dlouho udržovat přiměřené fyzické aktivity.
Kde by mohla seniorská sportoviště být? Hodí se je postavit všude tam, kde v okolí bydlí nebo se pohybuje hodně seniorů. Tedy poblíž místních nákupních center, ve větších parcích s velkým množstvím laviček, kam senioři chodí sedávat, ale také u různých seniorských domů. Doufejme, že se těchto hřišť dočkáme v mnohem větší míře.