Nenuďte se doma, jděte na výlet – třeba do pražského Klementina

Je zima. Nebaví vás koukat do čtyř stěn vašeho panelákového bytu. Pokud bydlíte v Praze, ale i jinde po republice, vydejte se na výlet. Pokud jste dosud nenavštívili pražské Klementinum, ve kterém v současnosti sídlí Národní knihovna České republiky, neváhejte a zavítejte nyní do jeho překrásných barokních prostor. Nechte se okouzlit tajemnou historií, která na vás dýchne z každého koutu.

Jezuité přicházejí do rozvalin

Když v roce 1556 přijdou do Čech na pozvání rakouského císaře Ferdinanda I. Habsburského (1503–1564) jezuité, usidlují se na pravém břehu Vltavy v areálu bývalého dominikánského kláštera svatého Klimenta. Klášter ovšem už dříve zničili husité a v době příchodu řádu Tovaryšstva Ježíšova do našich zemí se nachází v rozvalinách. Dvanáct mnichů se proto postupně pouští do jeho oprav a zakládá zde jezuitskou školu. Nejvíc se na jejím vzniku podílí mnich Petr Canisius (1521–1597). Ovšem vzdělávací potřeby jezuitského řádu vyžadují své, a proto se o století později už staví nová budova Klementina. Stavba klášterního komplexu, který patří mezi jeden z největších v Evropě, probíhá v letech 1653–1726. Prvním stavitelem se stává italský architekt Carlo Lurago (1615–1684). Na pokyn univerzitního rektora Františka Retze (1673–1750) se v roce 1722 začíná stavět Astronomická věž. Dokončena je v roce 1750 a potom se zde začíná pravidelně sledovat vývoj počasí. Ve stejnou dobu vzniká i knihovní sál.


By Jan Sokol (self-published work) [GFDL (http://www.gnu.org/copyleft/fdl.html), CC-BY-SA-3.0 (http://creativecommons.org/licenses/by-sa/3.0/) or CC BY-SA 2.5-2.0-1.0 (http://creativecommons.org/licenses/by-sa/2.5-2.0-1.0)], via Wikimedia Commons

Poklad nevyčíslitelné hodnoty

V roce 1622 se do Klementina stěhuje knihovna Karlovy koleje (založené v roce 1366 pro ubytování studentů a učitelů pražské univerzity, stávala přibližně v místech dnešní Filozofické fakulty UK na Palachově náměstí). Jezuité se v roce 1622 stávají správci univerzity a sbírku knih mají pod svým přísným dohledem. Přestože musí v letech 1773–1777 po zrušení řádu opustit české země, knihovna naštěstí zůstává a především zásluhou hraběte Františka Kinského (1739–1805) se se souhlasem císařovny Marie Terezie (1717–1780) mění na veřejnou c. k. Univerzitní knihovnu. Zárodek budoucí Národní knihovny je tedy na světě a už od roku 1781 jsou jí pražští tiskaři povinni odevzdávat povinný výtisk. Později od roku 1807 už tuto povinnost musí plnit i všichni čeští tiskaři. Národní knihovna se může pochlubit mnoha cennými unikáty. Nejstarší ze sbírky dochovaných knih jsou řecké papyry pocházející už z 1. století n. l. Nejcennějším exponátem je přitom Vyšehradský kodex vytvořený na památku korunovace prvního českého krále Vratislava II. (kolem roku 1033–1092) v roce 1085. Hodnota tohoto díla se považuje za nevyčíslitelnou, odborníci ji odhadují až na miliardu korun.

Daniel Baránek [CC BY-SA 3.0 (http://creativecommons.org/licenses/by-sa/3.0)], via Wikimedia Commons

Vydejte se na prohlídku, výstavu nebo koncert

V současnosti je Národní knihovna otevřena široké veřejnosti, která si zde může půjčovat knihy pro svoji potřebu. Probíhá také digitalizace mnoha starých tisků, takže čtenáři knihovny mohou na počítačích vidět i běžně nepřístupné cenné historické dokumenty převedené do elektronické podoby.
Pravidelně v prostorách Klementina probíhají různé výstavy. Jejich téma je samozřejmě vždy svázané s literaturou, knihami, knihovnou a vším, co s tím souvisí.

Historické prostory Zrcadlové kaple, Barokního knihovního sálu a Astronomické věže je možné si prohlédnout s průvodcem v rámci malého nebo velkého prohlídkového okruhu, prohlídky přitom probíhají především v češtině a angličtině, je ale možné domluvit i jiný jazyk. V zrcadlové kapli Klementina probíhají pravidelné koncerty vážné hudby, také je možné si zde domluvit svatební obřad nebo si kapli pronajmout pro různé kulturní, vzdělávací nebo společenské akce.




Označení:  , ,

Napište svůj komentář

Můžete použíty tyto HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <s> <strike> <strong>