Když nesvítí slunce, nevypereš
Tímto argumentem kontrovala jedna paní v rozhovoru o solární elektrárně své přítelkyni, když jí popisovala, jak už druhým rokem šetří nemalé peníze za elektřinu, protože si ji pro svou domácnost vyrábějí sami. Jde jen o nepochopení principu, nebo o vliv reklam dotačních firem nabízejících „výhodnou“ montáž fotovoltaiky?
V nedávném období doslova boom fotovoltaických elektráren na střechách rodinných domů odřízla změna podmínek pro provoz virtuální baterie, která z nedávné výhody udělala škrtem pera „zlatý důl“ – samozřejmě pro distributora elektřiny, nikoli pro majitele solární elektrárny. Virtuální baterie byla způsobem, jak zužitkovat elektřinu, kterou špatně navržená (pro zákazníka, ne pro dodavatele) fotovoltaická elektrárna vyrobila, ale domácnost ji nedokázala aktuálně spotřebovat. Jenže virtuální baterie po změnách přestávala pro některé dávat ekonomický smysl, raději ji odhlásili a smířili se s tím, že když svítí, mají svou elektřinu a perou, žehlí, pečou, vaří nebo hřejí vodu v bojleru „zadarmo“ (za cenu vlastní FVE) a když nesvítí, protože sněží, prší, je mlha nebo prostě už je večer, dál kupují elektřinu z distribuce. Krásné tabulky o návratnosti „investice“ se při takovém používání FVE rozplývají jako pára nad hrncem.
Solární elektrárna nefunguje z panelů
Ačkoli se vám nadpis tohoto odstavce může zdát mylný, opak je pravdou. Dobře navržená solární elektrárna instalovaná v domácnosti nepracuje z panelů. Nenapájí elektrospotřebiče tehdy, když svítí Slunce. Elektrospotřebiče mohou být zapnuté kdykoli bez ohledu na počasí nebo denní či noční dobu. Základem solární elektrárny totiž je kromě dostatečně výkonného střídače (měniče) pro napájení spotřebičů i patřičně dimenzovaný akumulátor. Nikoli virtuální baterie, ale fyzická baterie připojená k elektrárně.
Solární panely na střeše a jejich regulátor slouží k nabíjení tohoto akumulátoru. Tedy v dobré elektrárně. Protože v té méně dobré, dotační a bez baterie, sice solární panely mohou napájet přes střídač spotřebiče v domácnosti, ale jelikož sluneční svit není konstantní ani v průběhu roku a dokonce ani v průběhu dne, tyto on-grid střídače si chybějící elektřinu „dotáhnou“ z distribuční sítě. A elektřina může chybět i proto, že během pečení nedělního oběda za slunečného dne přijde na krátkou chvíli tmavý mrak nebo se uprostřed léta objeví krátká bouřka. A domácnost s elektrárnou a panely na střeše kupuje elektřinu…
Pokud má elektrárna dobře navržený výkon střídače podle spotřebičů v domácnosti a způsobu jejich používání, k měniči patřičnou baterii na požadovanou dobu fungování bez dobíjení (den, den a noc, dva dny a noc nebo i čtyři noci a tři dny) a pro dobíjení akumulátoru potřebný počet fotovoltaických panelů a k nim regulátor(y), pak není problém. Domácnost funguje na energii uloženou v akumulátoru podle potřeby hospodyně a solární panely dobíjejí akumulátory tehdy, když svítí, a takovým výkonem, jakým svítí. Ať už je nízká oblačnost, občasné mraky nebo mírně zataženo. Neboť i tehdy panely dávají elektřinu – sice ne dost na elektrickou troubu, ale dost na dobíjení akumulátoru.
Samozřejmě, když je aktuální spotřeba domácnosti nízká (nejsou zapnuté žádné silné elektrospotřebiče jako rychlovarná konvice, elektrický bojler nebo se nevaří na indukci), může jít elektřina z panelů přímo do domácnosti (samozřejmě přes regulátor a střídač) a pokud se vzhledem ke slunci vyrábí více, než se spotřebuje, zbytek jde do akumulátoru. A pokud je akumulátor nabitý a spotřebiče vypnuté, elektřina „zůstává na střeše“. Tento slangový výraz znamená, že se jednoduše nevyrobí, protože ji není kde spotřebovat.
Když je zataženo
Jsou dny, kdy je taková oblačnost, že slunce zkrátka nedosvítí na panely. Nebo týdny, jako koncem listopadu a téměř celý prosinec 2025, tedy souvislá hustá nízká oblačnost. Tehdy solární elektrárna v podstatě nevyrábí. Respektive vyrábí odhadem tak do 3 % instalovaného výkonu, což je vzhledem k provozním ztrátám energie v elektrárně spíše mínus než výroba. To je doba, kdy je lepší solární elektrárnu na pár dní či v nejhorším případě na pár týdnů vypnout a pokorně platit za elektřinu distribuční společnosti. Krajina je zkrátka v takovém pásmu, kde v době kolem zimního slunovratu (Vánoc) několik týdnů nedokážete být elektricky soběstační, jedině za enormně vysokých nákladů na panely, pokud je vůbec máte kde umístit.
I kvůli potřebě velké plochy či střechy pro instalaci panelů je FVE záležitostí spíše rodinných domů než paneláků. Ať už využíváte venkovský dům jako rekreační chalupu, nebo se tam chystáte sezónně bydlet jako (budoucí) důchodce, má smysl FVE instalovat spolu s jinými opatřeními zejména na zimu. Tedy aby například vytápění a vaření nebylo čistě elektrické, ale měli jste alternativu – možná plyn a možná dřevo a sporák. To pomůže snížit spotřebu elektřiny, tedy méně jí nakupovat, a dovoluje využívat i to málo z minimální zimní výroby, aniž byste žili jako „chudí příbuzní“.
Zanechat odpověď