11. listopad: Proč se na svatého Martina chasa opíjela?
Když se řekne svatý Martin, většina z nás má jeho svátek 11. listopadu spojený s prvním sněhem. Říká se přece, že svatý Martin přijede na bílém koni, což neodvratně signalizuje, že se už blíží zima.
Život svatého Martina (316 – 397 n. l.), syna římského důstojníka pocházejícího z Horní Panonie v současném Maďarsku, nebyl zrovna jednoduchý. Už ve svých patnácti letech musel narukovat k císařskému jezdectvu, ačkoli se mu zrovna moc nechtělo.
Jednoho dne prý potkal ve francouzském Amiensu mrznoucího žebráka. Zastyděl se, mečem rozsekl svůj plášť na dvě poloviny a jednu z nich nešťastnému chudákovi nabídl. V noci se mu pak zjevil Ježíš Kristus zahalený do části jeho pláště. Překvapený Martin se pod vlivem silného zážitku dal pokřtít a stal se ochráncem chudáků.
Ve 22 letech ho propouští z armády a vydává se na cesty. Putuje po Itálii a Francii, a ačkoli v roce 372 získává biskupský stolec ve francouzském Tours, nová funkce mu naštěstí nestoupne do hlavy. Až do konce svého života bydlí jako poustevnický mnich ve své chatrči nedaleko řeky Loiry.
Nesmělého prozradily husy
Za svého patrona si ho vzali vojáci, jezdci a také vinaři. Jeho typickým symbolem se stala dobře vypečená husa. Jak k ní Martin přišel? První legenda tvrdí, že ho husy rušily svým kejháním při kázání, a tak je poslal na pekáč. Husí kejhání ovšem hraje roli i ve druhé pověsti, podle které se skromný Martin při biskupské volbě skrýval před světem v husníku, jenže podráždění opeřenci ho svými hlasy nakonec stejně prozradili. Každopádně pěkně vykrmená husa nesměla na svátečním stole chybět. Obřadem bylo i její dělení, kdy sluhové dostávali křídla a stehna, hospodář si nechával zbytek.
Nepropijte svůj plat
Na svatého Martina také čeledínové a děvečky měnili službu a hospodáři je vypláceli. Pokud se s hospodářem domluvili k oboustranné spokojenosti, svoje působení u něj si prodloužili, pokud ne, odcházeli jinam. Chasa se na oslavu své výplaty většinou pořádně opila a nebývalo výjimkou, že prohýřila svoji celoroční mzdu. Kvůli tomu se někdy Martínek stával bezmála nadávkou – ukazoval na někoho, kdo příliš pije a potom tropí vylomeniny.
Zanechat odpověď